Dobré ráno, pane Grahame Belle :-)

Zabořil se do velkého ušáku, potaženého zeleným sametem, ve kterém tak rád sedávál. Pozoroval ptáky za oknem, jak se mezi sebou živě "dohadují". Bafal dýmku, tabákový kouř líně plul vzduchem kolem něj a on vzpomínal na ten den, kdy se mu poprvé podařilo přenést lidský hlas. Bylo to už tak dávno, ale on si pamatoval každý sebemenší detail onoho dne...

Zavřel oči a snažil si představit, jaké to asi bude třeba za 100 let? A ani jeho mohutný vous neschoval to, jak se lišácky pousmál...

**************************************************

Prosím, respektujte autorská práva   

Text, design a fotografie: Vendula Maderská